SEMINÁRNÍ PRÁCE

 

 

Literatura v knihovně výživového poradce

 

 

Mgr. Kamila Panáčková

 

Praha, únor 2007

 

 

 

 

 

1 VÝBĚR TÉMATU

1.1 KRITIKOU KNIHY K NABÍDCE TÉMATU

1.2 POBÍDKOU KOLEGŮ Z KURZU

1.3 JÁ A KNIHY

2 TŘI OBDOBÍ NÁKUPU KNIH

2.1 KOUPENÍ PRVNÍ NEZAPOMENUTELNÉ KNIHY O VÝŽIVĚ

2.2 NAKUPOVACÍ MÁNIE

2.3 RůŽE MEZI TRNY

3 KNIHY, KTERÉ STOJÍ ZA TO KOUPIT

3.1 “ŠŤASTNÁ SEDMIČKA” DOPORUČENÝCH KNIH

3.2 AKTUÁLNÍ RECENZE NOVINKOVÉ KNIHY

4 OSOBNÍ POHLED NA VĚC

5 ZÁVĚR

6 DALŠÍ LITERATURA O VÝŽIVĚ Z „DOMÁCÍ“ KNIHOVNY

 

 

 


ÚVOD

 

 Žijeme ve 21. století. Ve století, kdy za nás stroje vykonávají těžkou práci a počítače je řídí. To je pokrok, v jehož rámci pomalu ubývá klasických povolání, především těch, které byly fyzicky náročné. Pokrok na jedné straně usnadňuje lidem práci, především tu fyzickou a urychluje výrobní procesy, na druhé straně ovšem významně přispívá ke vzniku mnoha tzv. „civilizačních chorob.“ Pod tímto pojmem si můžeme představit všechna onemocnění, která vznikají ať již přímo, nebo zprostředkovaně v souvislosti s celkovým nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu, nesprávnou výživou, stresem, znečištěným ovzduším, potravinami znehodnocenými chemickou konzervací, kouřením. Mezi civilizační choroby patří např.: ICHS, diabetes, osteoporóza, obezita, hemoroidální obtíže, plísňová nebo nádorová onemocnění.

 Obzvláště obezita jako důsledek špatných stravovacích návyků, přejídání a nevhodně volených potravin je v poslední době hodně skloňovaným termínem a má vzrůstající tendenci – nejen v České Republice, Evropě, ale celosvětově (pomineme-li samozřejmě země, kde naopak lidé umírají na podvýživu a nemoci z nedostatku potravy). 

 Mnoho lidí má v dnešní době také potíže s pohybovým aparátem. Tyto problémy jsou zapříčiněny především hypokinezí (nedostatkem pohybu) a ochablým posturálním svalstvem (antigravitační, stabilizující vzpřímené držení těla). Také jednostranné přetěžování, které není kompenzováno správným cvičením (posilováním ochablých svalů a protahováním zkrácených svalů), vede ke zdravotním problémům a častým bolestem.

 Již dlouhá léta je zřejmé, že mezi zdravím, výživou a sportem existuje pozitivní vazba. A v návaznosti na to, jak se lidé začínají starat o životní styl, objevuje se stále více odborníků připravených poskytnout své rady, poznatky a zkušenosti jiným. Navštěvují specializované kurzy, vzdělávací semináře a … čtou odbornou literaturu. Je jí (především té kvalitní a opravdu odborné) na trhu opravdu dostatek? Existuje nějaká kniha, která by odpověděla na opravdu všechny otázky o výživě? Jakou literaturu by měli mít ve své knihovničce poradci pro výživu? Pokusím se v této seminární práci, na tyto otázky nalézt odpovědi..

 

 

 

 

1          VÝBĚR TÉMATU

1.1        KRITIKOU KNIHY K NABÍDCE TÉMATU

 … aneb jak to všechno začalo… Původně jsem plánovala zpracovat seminární práci na zcela jiné téma, ale když jsem se na jedné z  přednášek kurzu prostřednictvím kritiky na novinkovou knihu Výživa ve sportu od kolektivu zahraničních autorů, dostala do diskuze o knihách, Ing. Mach – přednášející a odborný poradce překladu této knihy mi navrhl, ať se zhostím ve své seminární práci tématu recenze knih o výživě.

1.2        POBÍDKOU KOLEGŮ Z KURZU

 Na základě této diskuze, když jsem vzpomněla jiné knihy z mé domácí knihovny na porovnání s výše uvedenou novinkou, za mnou o přestávkách chodili kolegové z kurzu, abych jim poradila, jakou si koupit knihu, ve které by bylo o výživě uvedeno vše a která by jim jako jediná stačila k pochopení všech moderních poznatků o výživě.

1.3        JÁ A KNIHY

 „To je dobrý nápad“, řekla jsem si. Vždyť jsem kdysi měla velký sen – napsat knihu, nebo stát se alespoň literárním kritikem. Láska ke knihám byla stěžejní i při výběru budoucího povolání a tak jsem se kdysi stala „knihkupkou“ s maturitou. I když se této profesi nevěnuji, stále miluji vůni tiskařské barvy, chuť papíru v bříšku ukazováčku, zvuk šustění otáčejících se stránek, na kterých písmenka ve správných kombinacích dávají slova a ty pak věty a ty pak dále význam a smysl a taky (především) lesklé pevné vazby, které tak pěkně padnou do dlaně.

 Ano, knihy jsou pro mě svým způsobem posvátné. A ty moje doma vypadají jako stoletá bible vězně odsouzeného na smrt, který v řádcích hledá spásu. Své knihy totiž úmyslně „ničím“. Kniha je můj zdroj informací a čím je lepší, tím je více „pokreslená“, „podtrhaná“ a doplněná vlastními poznámkami a dovětky. Autoři, nechť mi odpustí – úctu k jejich dílu nevyjádřím lépe, než důkladným POUŽITÍM knihy. Navazuji tak úzký vztah s autorovým sdělením, nasávám jeho poznatky jako houba a každým zvýrazněním textu tlustým barevným popisovačem povyšuji takto označené informace nad všechny ostatní, které ve mně nebudí žádný zájem a zůstávají tak chladné, upravené, neposkvrněné, ale pro opětovné shlédnutí knihy bezcenné.

 Na seminární práci v takovém rozsahu, jaký bych si na toto téma představovala, nemám tolik času. Také si bohužel nedovedu představit, jak bych mohla do této seminární práce zakomponovat nějaké tabulky a grafy, které nám pro zpracování byly doporučeny. Nu což – výživou se zabývám již asi 12 let, od doby, kdy jsem pochopila, že pokud chci kvalitně trénovat, být fit a dobře vypadat, musím kvalitně i jíst. Touha po vědění mě nakonec přivedla až ke studiu na FTVS, k různým seminářům o výživě i tomuto kurzu a přání ověřit si znalosti v praxi až na soutěžní podium.

 Přijmu tedy tento nelehký a nevděčný úkol jako výzvu a klíčová slova: „výživa“, „sport“, „knižní publikace“, „doporučená literatura“, budiž mi průvodcem této seminární práce. Pokusím se v ní alespoň v základních bodech popsat vybrané knihy o výživě, které jsem za léta zájmu stačila nashromáždit ve své soukromé knihovničce a přidám k nim osobní komentář.

 

2          TŘI OBDOBÍ NÁKUPU KNIH

2.1        KOUPENÍ PRVNÍ NEZAPOMENUTELNÉ KNIHY O VÝŽIVĚ

  První knihou, která velmi ovlivnila můj nový postoj k výživě byla kniha: „Výživa hlavně pro kulturistiku a fitness“ od RNDr. Petra Fořta, CSc. Nebyla mou úplně první knihou o výživě, ale přesně odpovídala mému očekávání, co od knihy o výživě chci. Motto knihy: „mávat železem k životu nestačí“! Pamatuji si, že jsem z textu byla nadšená, místy však poněkud zmatená, chyběly mi totiž základní znalosti fyziologie a biochemie, abych knize mohla plně porozumět. Sám autor doporučuje i zakoupení knihy: „Výživa nejen pro kulturisty“, vzhledem ke skutečnosti, že obsah knihy do jisté míry navazuje. Leč, tuto knihu jsem v tu dobu v knihkupectví nesehnala, ve dvou knihovnách v Brně byly nevrácené (nejen mávat železem, ale i vracet knihy, milí kulturisté!) a nakonec jsem ji sehnala od kamaráda z knihovny Fakulty aplikované tělesné výchovy UP v Olomouci. Bezostyšně jsem ji asi týden po večerech v práci kopírovala. Přiznávám. Jako útěchu autorovi musím ale dodat, že když se loňského roku objevila v dotisku, stejně jsem si ji v originále koupila. Ale zpět ke knize Výživa hlavně pro kulturistiku a fitness..

 Jak jsem již zmínila, autor předpokládá určitou úroveň znalostí čtenáře, takže kniha je pro úplného laika nedotčeného základními znalostmi metabolismu živin poněkud tvrdým oříškem k přelouskání. A někomu se zkrátka nechce bojovat. Mě kniha podnítila k hlubšímu studiu. Začátek knihy znamená pro jedince, kteří hledají v knize návod na dokonalou postavu bez námahy první zásah do svého líného já. Zkrátka – bez vlastního přičinění to nejde a výsledky snažení se neobjeví přes noc. V jednotlivých kapitolách pak autor popisuje nové výživové směry (např. je zde zmínka o výživě a krevních skupinách), užití doplňků výživy na příkladech mužů podle věku a stupně fyzické zátěže, zvláštní kapitola je věnována ženám. V knize nalezneme doporučení skladby denního rozložení jídel, upozornění na nebezpečí infekce z potravin, poradí, jak číst etikety na potravinách, nebo jakým způsobem a na čem uvařit. Velmi cenná je kapitola 17., ve které se autor podrobně zabývá použitím různých zdrojů bílkovin, jsou zde tabulkově uvedeny jednotlivé aminokyseliny a jejich obsah ve srovnání syrovátkového proteinu a vaječného bílku. Informace nad zlato, jasnější, než slunce na letní obloze, však v komerčních časopisech nevyskytující se: „vejce není jenom bílek“, nebo spíše řekněme: „jenom cholesterol“.

  

2.2        NAKUPOVACÍ MÁNIE

 Toto období bylo charakteristické honbou za informacemi, hledáním všech knih o výživě, které byly k nalezení v knihkupectví, veřejných knihovnách, domácích sbírkách. Z tohoto období mám spousty knih, většinou to však jsou buď publikace staršího data, takže chybí nové poznatky, v tabulkách jsou uváděny typicky české potraviny jako bramborák, škvarkové placky apod. a vůbec nejsou uvedeny informace o potravních doplňcích, nebo o příznivém vlivu pohybu. Nechci označit tyto knihy za bezcenné, ve své době jistě byly průlomem alespoň co do lobby konzervárenských průmyslů a závodního stravování, ale doba zkrátka pokročila. Jako příklad mohu uvést např. knihu: „Kalorie se počítají“ od autorů MUDr. Stanislava Hejdy, DrSc. a Ing. Oldřicha Šmrhy, CSc., kterou v roce 1977 vydalo Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n.p. v roce 1977. Za neuvěřitelných 12,- Kč 154 stran textu!

 

 

 

2.3        RůŽE MEZI TRNY

 Záměrně jsem nepoužila jiného termínu, např.: „Perly mezi pískem“ apod., vzhledem k tomu, že i když je dnes nabídka knih o výživě rozšířenější, stále jich není mnoho. A těch, které neopisují jedna od druhé, těch, které zahrnují výsledky studií a nedávných výzkumů, které vůbec vysvětlují logické příčiny a souvislosti přeměny živin, zohledňují individuality a různé výživové styly + se zaměřují i na fyzickou aktivitu, těch je absolutní nedostatek. Jakoby autoři buď jenom teoreticky psali o výživě, nebo vydají sportovní knihu, kde se jen okrajově dotknou problematiky výživy, nebo zastávají jen a pouze svůj, většinou poměrně radikální výživový směr, jako vegetariánství nebo makrobiotickou stravu. Určitě si i tyto knihy najdou své čtenáře, ale komplexní a nezaujaté doporučení pro všechny se zřetelem na správný poměr živin to prostě není. Většina knih obsahuje také 2-3 kapitoly nějakých obecných doporučeních a zbytek knihy vyplní recepty, které navíc mnohdy ani neodpovídají samotným doporučením v knize. Konkrétní knihy současnosti, které však doporučuji k zakoupení, přečtení a „archivaci“ jsou uvedeny v další kapitole.

 

3          KNIHY, KTERÉ STOJÍ ZA TO KOUPIT

3.1        “ŠŤASTNÁ SEDMIČKA” DOPORUČENÝCH KNIH

1.            FOŘT, P. Co jíme a pijeme. Praha: Nakladatelství Olympia, 2003.

 - Motto: „Stravování dosud neslouží lidem ke zdraví, ale k udržení chodu ekonomiky“.

Autor se na začátku knihy věnuje životnímu stylu dnešní doby, pasivnímu přístupu k vlastnímu zdraví a doporučením, která vyznívají naprázdno, pakliže víme, co bychom dělat měli, ale pravidly se neřídíme. Upozorňuje na škodlivý vliv médií a v nich vystupujících celebrit, které, ač sami na první pohled zdravě a výkonně vůbec nevypadají, natož žijí, radí celému národu, co jíst. Poukazuje na nové objevy, např. se zmiňuje i o nové výživové pyramidě a paradoxech ve výživě. Neznalého čtenáře jistě překvapí bourání mýtů o konzumaci mléka, či cereálních směsí, u nichž je na rovinu psáno, že obsahují řadu aditiv, velmi mnoho jednoduchých cukrů, nevhodných tuků a mohou být kontaminovány plísněmi. Jsou zde základní a především čtivé informace o základních živinách, doplněné tabulkami (např. hodnoty GI některých potravin), pitný režim.

 Poměrně velká kapitola je věnovaná popisu a hodnocení alternativních výživových stylů a známých diet. Nechybí rovnice výpočtu BMI, doporučené hodnoty příjmu živin a také orientační hodnoty výdeje energie při různých aktivitách. Samostatná kapitola je věnována mléku a mléčným výrobkům. Troufám si říci, že obzvláště tato kapitola přinese čtenáři mnoho překvapení! Jiná kapitola je o výživě dětí, další pak pojednává o výživě a metabolismu ve vztahu ke stárnutí a k některým onemocněním.

 

2.            CLARKOVÁ, N. Sportovní výživa. Praha: Grada Publishing, 2000.

-   Motto: „Pro pěknou postavu, dobrou kondici a výkonnostní trénink“.

Odpustíme autorce 3 listy upřímných díků rodině, přátelům, klientům, ilustrátorům, redaktorů, ředitelům… a dalším a také 7 listů použité literatury – jiný kraj, jiný mrav, autorka totiž pochází z USA. Kniha se na severoamerickém kontinentě stala bestsellerem (toto slovo ve mně bohužel budí předpojatou nedůvěru) a je určena všem (sportovcům i nesportovcům), kdo hledají nejnovější, aktualizované rady týkající se stravování a chtějí je dostat ve snadno srozumitelné a lehce aplikovatelné „stravitelné“ podobě. Kniha je opravdu hezky a přehledně uspořádaná. V textu jsou umístěny grafy, kreslené obrázky, tabulky, speciálně jsou vyznačeny i tzv. „modelové příklady“ a jejich řešení. I když obsah není z mého nynějšího pohledu vyčerpávající, je to opravdu příjemné počtení především pro ty, kdo hledají základní informace o výživě, specifické úpravě výživy v souvislosti s tréninkem (vhodné předtréninkové jídlo, pozátěžový příjem živin, rozdíly mezi silovými sporty a vytrvalci..) a tipy na efektivní řízení tělesné hmotnosti.

 

3.            MÁLKOVÁ, I. Hubneme s rozumem, zdravě a natrvalo. Praha: Smart Press, 2005.

 - Motto: „Trocha psychologie jako pomoc při hubnutí“.

 I když se předem musím přiznat, že tato kniha není mým šálkem „izotonického nápoje“, přesto ji musím doporučit a také má své místo v mé knihovničce. Autorka doporučuje s knihou pracovat po dobu minimálně 12-ti týdnů (1 týden – 1 lekce), na konci kterých by při dodržování programu měl nastat úbytek 6-ti kg. Autorka nahlíží na problematiku výživy a obezity ze zcela jiného úhlu pohledu, než je čtenář zvyklý od lékařů, nebo např. instruktorů fitness center, kteří vidí nadbytečná kila jako zmnožení tukové tkáně. Vnímá obezitu z pohledu psychologa, který za tukovými polštáři vidí i odlišnost myšlení a emocí obézních, které vedou k nevhodným stravovacím návykům a kvalita života a motivace se stále snižuje v začarovaném kruhu neúspěšné snahy zhubnout.

 Obézní lidé jsou často frustrovaní, zkoušejí stále nové diety, hladovky, opakují stále stejné chyby. V knize jsou uvedeny informace o živinách, výpočtu BMI, tipy na sestavování jídelníčků, informace o vitamínech a minerálech. Je kladen důraz i na vytvoření nových pohybových návyků a testování zdatnosti. Samostatná lekce pak výlučně pojednává o psychologických podnětech přijímání potravy a radí, jak zvládat např. návštěvy restaurací, nebo jak asertivně odmítnout hostitelovi pochoutky na návštěvě. Celou knihou nás provází úspěšný klient programu Dan, který zhubl 30 kg a přináší čtenářům svůj osobní příběh. Knihu doporučuji především proto, protože je velmi pěkně zpracovaná, všechny kapitoly jsou barevně odlišeny, kniha obsahuje spoustu krásných fotografií a obrázků. Vynikající je obrazový přehled příloh, kdy jsou na stejném talířku ukázány velikosti porcí na 100 g. nejběžnějších potravin s uvedením počtu kJ. 

 

4.            SEARS, B. Vstupte do zóny. Frýdek-Místek: Alpress, 1997.

-   Motto: „Zóna je reálný stav metabolismu, kterého může dosáhnout každý“.

Kniha začíná poněkud hororově, autor čtenářům sděluje, že je chodící genetická časovaná bomba a během 10-ti let zemře na srdeční chorobu. Ve snaze zlomit rodinné genetické „prokletí“ se autor začíná zabývat výzkumem cholesterolu a jeho roli při srdečních chorobách. V knize jsou uvedena vysvětlení fyziologického procesu trávení živin, hormonální odezvy na přijatou potravu i výsledky vlastních výzkumů teorie Zónové diety. Tato teorie se opírá o prapůvodní působení „eikosanoidů“, což jsou jakési „superhormony“, které představují ústřední kontrolní systém, kteří řídí všechny ostatní hormonální procesy v těle. Autor se v díle zabývá výživou i cvičením v „Zóně“, tedy ve stavu organismu, kdy docílíme  rovnováhy makroživin a tím právě příznivé hormonální odezvy. Navzdory staršímu datu vydání knihy (originál vyšel v roce 1995) kniha obsahuje moderní poznatky, které dodnes v lecčems předběhly dobu. Pravidlem Zónové diety je změna poměru živin, z energeticky doporučované diety ve složení 70% sacharidů, 15% tuků a 15% bílkovin přecházíme do Zóny v poměru 40% sacharidů, 30% bílkovin a 30% tuků. Velmi zajímavá je kapitola o Aspirinu a jeho účinku – opět souvislosti s „všeřídícími“ hormony! Kniha je rozdělená do kapitol, každá z nich pojednává o účincích Zónové diety na jinou oblast, např. Zóna a srdce, zhoubné nádory a Zóna, chronická onemocnění a Zóna, Zóna a prodloužení života. Kniha je poutavá, ale domnívám se, že k jejímu plnému pochopení je nutná základní znalost fyziologie člověka.

 

5.            D´Adamo, P.J. Výživa a krevní skupiny. Praha: California Fitness Bohemia, 1998.

-         Motto: „Krevní skupina je klíčem, který odemyká dveře k tajemství zdraví, nemoci,

 dlouhověkosti, tělesné vitality a emoční síly“.

Autor v knize navázal na výzkumy svého otce, které vycházely z faktu, že každá krevní skupina vznikla v jiném období vývoje lidstva a proto obsahuje genetickou informaci o stravě, životním stylu a chování našich předků. Prozkoumány byly stovky základních potravin pro zjištění, nakolik se snášejí s jednotlivými krevními skupinami, resp. s červenými krvinkami. Výtažky zkoumaných potravin totiž srážely červené krvinky jednotlivých krevních skupin a podle těchto reakcí Dr. D'Adamo přiřadil každé krevní skupině vhodné a nevhodné potraviny. Protilátky proti krevním skupinám představují systém nejsilnějších protilátek v lidském imunitním systému. Většina ostatních protilátek potřebuje ke své tvorbě určitý druh stimulace (např. očkování nebo infekci), protilátky proti krevním skupinám jsou však odlišné - tvoří se automaticky a objeví se hned při narození. Bylo zjištěno, že mnoho potravin má schopnost aglutinovat (shlukovat) krvinky určitých krevních skupin, zatímco jiných ne. To znamená, že potraviny, které mohou být škodlivé pro krvinky jedné krevní skupiny, mohou být vhodné pro krvinky jiné skupiny.

 Podle krevních skupin rozdělil Dr. D´Adamo populaci na čtyři skupiny (krevní skupina 0 -lovec, krevní skupina A - pěstitel, krevní skupina B – kočovník, krevní skupina AB – kombinace A+B, vzniklá migrací a míšením krevních skupin A a B před cca 1500 až 1200 lety.). U každé skupiny popsal silné a slabé stránky, zdravotní rizika, dietní profil, doporučení, které potraviny jíst a kterým se přísně vyhýbat ve snaze zhubnout, které výživové doplňky užívat a na který pohybový režim se orientovat.

 

6.            FOŘT, P. Recepty a výživové tabulky (nejen) pro sportovce. Pardubice: Svět

 kulturistiky, 2000.

-   Motto: „Vyhrává ten, kdo udělá nejméně chyb“.

V úvodu knihy jsou opět uvedeny základní informace o požadavcích na vyváženou stravu s ohledem na individualitu člověka, jsou uvedeny rovnice pro výpočet příjmu energie. Poměrně dlouhá kapitola je věnována výživě v kontextu s krevními skupinami a také se objevují poznámky o skladbě a způsobu úpravy stravy podle Ajurvédy – indická medicína a její typologie tří charakteristik (Váta, Pitta, Kapha). Čtenář se podle jednoduchého testu může sám do této typologie zařadit, porovnat si svůj výsledek se svojí krevní skupinou (zná-li ji, což doufám, že každý, kdo se zabývá výživou zná! Osobně, kdybych měla tu moc, byl by to povinný údaj uváděný v každém OP). Hodně textu je věnováno popisem základních potravin – obilovin, mléčných výrobků, luštěnin, zeleniny, ovoce. Nechybí několik barevných fotografií, na kterých jsou vkusně naaranžovaná jídla, jejichž postup přípravy je uveden v kapitole s recepty. Receptů je v knize uvedeno více než 100 a vesměs pocházejí „z kuchyně“ autora. Obsahují jak recepty na sladké pokrmy, čistě zeleninové pokrmy, saláty, masová jídla a to včetně stylu úpravy masa. Vřele doporučuji recept na Piškotový nepečený dort (zdravější a jednoduchá varianta známého Tiramisu) a České suši (tento recept jsem si sice později poněkud zjednodušila, ale v uvedené formě jím určitě na párty své přátele ze sportovního klubu ohromíte!). Údaje ve výživových tabulkách obsahují jak energetickou hodnotu v kcal, tak poměr bíkovin, tuků (včetně cholesterolu), sacharidů na 100g., je uveden i obsah vlákniny, vápníku, hořčíku a železa. Tabulka je po poměrně obsáhlá, např. jen sýrů je zde uvedeno 39 druhů.

 

7.            MACH, I. Doplňky stravy. Praha: Svoboda Servis, 2004.

-   Motto: „Zeleninu nebo suplementy“?

Přehledně zpracovaná problematika doplňků stravy. Obsahuje 6 základních kapitol. Odpovídá na otázky týkající se využití doplňků stravy, nutností, či potřebou suplementace v různých životních situacích. Zabývá se působením jednotlivých látek na organismus, hodnotou denních doporučených dávek, vzájemnými interakcemi (jak zvýšenou podporou při vstřebávání, tak případnou blokací). Věcně a jednoduše jsou vysvětlovány mechanismy působení jednotlivých látek. Významná je i tabulková část. Samostatná kapitola v obsahu přiměřeném tématu se věnuje nepovoleným dopingovým látkám. Vzhledem k tomu, že doplňky výživy jsou stále jakýmsi tabuizovaným tématem i u lidí, kteří se zabývají zdravou výživou, doplňky výživy tu jsou a stejně jako nikomu nepřijde divné použití klinické výživy u nemocných, nemělo by se na doplňky výživy nahlížet jako na něco, co stojí na hranici zákona. Typickým příkladem je názor mnoha dam, které se snaží hubnout a kupují si náhradu stravy ve formě komerčních koktejlů, ale když vidí ve fitness sportovce popíjet syrovátkový protein, který nemá daleko od složení jejich navoněného nápoje s brčkem, ohrnují nos. Takže zavírat oči před doplňky výživy není pro výživového poradce možné a tato publikace rozhodně poskytne všechny informace v čitelné, snadno stravitelné podobě pro širokospektrální použití. Velmi užitečné a ojedinělé je doplnění textu příslušnou legislativou.

 

3.2        AKTUÁLNÍ RECENZE NOVINKOVÉ KNIHY

MAUGHAN, J., R., BURKE, M., L. Výživa ve sportu. Praha: Galén, 2006.

 

… „a pak jsem ji uviděla“! Tak nějak bych mohla označit své prvotní nadšení, když jsem tuto knihu spatřila pěkně zabalenou ve fólii v polici svého oblíbeného knihkupectví na hlavní třídě. Kniha má podtitul Příručka pro sportovní medicínu. Cena knihy je bezmála 500,- Kč a tak mi paní prodavačka nedovolila fólii odstranit. Informace o obsahu však jsou vytištěny na zadní části desek a zájemce o knihu informují o rozdělení knihy do 3 částí, kde první oddíl publikace je věnován požadavkům organismu sportovce na výživu při tréninku. Zohledněna je potřeba sacharidů, bílkovin a tuků, i mikroživin – vitamínů a minerálů a také potřeba tekutin, správné hydratace a dopady nerovnováhy vodního prostředí na sportovní výkon.

V druhé části se autoři věnují výživě při soutěžích. Zabývají se vlivy stravy přijaté bezprostředně před soutěžním výkonem (v návaznosti na druh sportovního výkonu), během výkonu i stravou pro úspěšné zotavení a obnovy zásob energie po zátěži. Taktéž je řešena otázka hydratace.  

Třetí část hodnotí nutriční stav a nároky praktické stránky výživy sportovců. Řeší se otázka tělesné hmotnosti a složení těla ve vlivu na sportovní výkon, včetně rizikových faktorů, např. „Triáda u sportovkyň“. V tomto díle knihy se dozvíme o působení potravních doplňků na podporu výkonu a svalové činnosti.  

Všechny kapitoly jsou doplněny odkazy na použitou literaturu, komentářem odborníka (pouze zahraniční autoři) a kasuistikami, včetně související ukázkou jídelníčku (před, nebo po úpravě). Kniha na první pohled vypadá velmi seriózně, takže jsem od ní velice mnoho očekávala. Pokud mám zhruba popsat své pocity po přečtení, bude to asi mírná zmatenost a trochu zklamání. Mimo kapitol o vodě a nápojích mně toho moc pozitivně „nezasáhlo“. Očekávala jsem, že se dozvím nějaké novinky z oblasti vědy zabývající se sportovní výživou. V této oblasti dochází během posledních let k mnoha výzkumům, jelikož si konečně všichni zainteresovaní sportovci, kluboví manažeři i sportovní funkcionáři začínají uvědomovat důležitost výživy pro podání kvalitních výkonů. A to nebylo vždy. Výživou se snad donedávna zabývali pouze kulturisté, zápasníci, gymnasté, ale třeba strava takového prvoligového fotbalisty je bez komentáře a také je to vrcholový sportovec. Další otázkou však je, nakolik to dělají správně! Ono jen drasticky omezit příjem stravy bez ohledu na kvalitu té, která zůstane, problém neřeší.

 Ale vraťme se ke knize.. Očekávala jsem tedy nějaké nové výsledky studií, které bych mohla vyzkoušet v praxi a z knihy jsem se např. dozvěděla: „Přestože výzkum ukazuje přímý příznivý vliv látek, jako je kreatin, bikarbonát a kofein, nebylo u většiny těchto látek a výrobků určených pro sportovce zjištěno zlepšení výkonnosti“ (kap. 3.3, str. 230). Takže?!

 Dále se v textu dočtete neuvěřitelné věci, jako, že sportovcům se doporučuje konzumovat koláče, bonbóny, luštěniny s masem, játrovou paštiku s chlebem.. Tady je možná problém právě s interpretací cizího textu, protože stejný USA keks, nemusí nutně znamenat český keks a proto mám raději knihy v jakémsi „makrobiotickém vydání“, tj. od českých autorů z českého prostředí. Užitečných informací kniha ale obsahuje dost, takže škoda těch pár otazníků s vykřičníkem, kterými jsem si ji poznamenala a škoda přílišné opatrnosti při interpretaci názorů, autorům pak nelze vlastně nic jiného, než tu opatrnost samotnou, vytknout..

 

4          OSOBNÍ POHLED NA VĚC

Mohu přímo navázat na předchozí text. České knihy z českého prostředí od českých autorů. Je jich dostatek? Určitě ne. Výživa je problematikou, která zasahuje do všech sfér našich životů. Bez jídla umřeme hlady. Jídlo nám chutná, láska prochází žaludkem, jídlo je lék, jídlo je jed. Jídlo zdarma je tahákem na jinak nesmyslné přehlídky čehokoliv. Pod vlivem reklam a nedostatku vůle si také umíme pěstovat pěkné alibi, které pak k moudru všech hlásíme do světa a vůbec nevadí, máme-li těžkou nadváhu, studený pot na čele, sípavý dech (např.: „tělo si samo řekne, co potřebuje“). Nějak se stalo módou, že čím hubenější jsme, tím více o nás všichni musí vědět, jak milujeme čokoládu a vepřo-knedlo-zelo (a také světový mír). Přiznat se, že o vlastní stravě, postavě a zdraví přemýšlíme, je jako mít palec na tlačítku „pozor, bude problém, který si budu muset tvrdě hájit“.

Tak třeba takový pan doktor Fořt. Píše knihy, vystupuje v televizi. Je, řekněme, mediálně známý. Ve svých knihách píše o výživě, sportu, doplňcích stravy – vše v souvislostech, které jinde nenajdete. Je označován za kontroverzního. A jako takový má mnoho odpůrců. S podivem, možná nejvíc z řad těch, kterým by mohl být nejvíce užitečný. Je to pochopitelné. Jeho přístup budí emoce. Číst jeho knihy, je jako dívat se na svůj obraz za zrcadlem, který nechceme vidět. Ten líný, nedočkavý, neochotný dělat změny.

Není to pouze moje zaslepenost šílené fanynky, ale jakmile se na trhu objeví jeho nová kniha, koupím si ji. Vyhovuje mi, že se dívá na výživu komplexním pohledem – tedy není zastáncem pouze jednoho výživového směru (byť sám je semivegetarián), v jeho knihách naleznete základní principy působení výživy ve spojení s moderními poznatky a styly – většinou jde o kombinaci výživy podle krevních skupin, zónové diety a dělené stravy se zřetelem na glykemický index potravin.

Řídit se jeho doporučeními není jednoduché. Zpočátku. Musíte se toho spoustu naučit a spoustu vyzkoušet. Jednoduché je jít a koupit si pilulku na hubnutí a krém odbourávající tuk. Nejprve se musíme naučit respektovat svoji individualitu, věk, pohlaví, přirozené i vypěstované chutě, můžeme přihlédnou ke krevní skupině, typu tělesné zátěže (objem, intenzita, délka trvání) a také k odpočinku, který si můžeme (musíme) dopřát a to vše se navíc časem mění. Musíme tedy průběžně měnit i své stereotypy.

Souvislosti mezi výživou, pohybem a zdravím je neoddiskutovatelná. Veškeré poznatky je však nutné konfrontovat s praxí a v neposlední řadě také dávat dobrý příklad. Bohužel, dívám-li se na některé politické špičky a jejich rodiny, kteří mají tendenci zasahovat a řídit životy jiných lidí ve společnosti, jejich životní styl rozhodně nejde příkladem! Vzhledem k tomu, že sama jsem krevní skupina 0 a opravdu mi sedí snížení příjmu doporučovaného množství sacharidů zhruba v poměrech Zónové diety, nemám důvod pochybovat. A i když občas bojuji s vnitřním psychologickým odmítáním masa, vím, že když si dám k večeři libový medium hovězí Bio steak s dušenou zeleninou, tak ráno na tréninku určitě „udělám“ nový rekord. Vnitřně mě uspokojuje překonávat odpor zátěže už od dob, kdy jsem ani netušila, že krev se dělí na nějaké skupiny. Hodně trénuji a hodně jím a tak nějak přirozeně odděluji bílkoviny od sacharidů, ovoce od zeleniny a mléčných produktů, které mně, navzdory doporučení snížení spotřeby, vůbec nedělají problém a chutnají mi, takže se v nich (mimo specifická období např. předsoutěžní přípravy) výrazně neomezuji. Nelpím tedy slepě na všech nových výživových dogmatech, ale zajímají mě a každou teorii, co má hlavu a patu si individuálně testuji v praxi. Buď mi vyhovuje nebo ne.

Jsem přesvědčená, že knihy Dr. Fořta mi otevřely svět výživy v netušených souvislostech, podnítily moji zvědavost a zvýšily motivaci. A když si občas nevím rady, stagnuji ve výkonu, nebo se dostaví nepříjemná únava, zajdu si pro útěchu do své knihovničky, prolistuji pár knih a ono už mě něco napadne.. 

 

5          ZÁVĚR

A tak, vážení kolegové, zde je má odpověď. Na vaši otázku, jakou jedinou si koupit knihu, kde by bylo úplně vše o výživě člověka, musím odpovědět, že … NEVÍM. Mé svědomí a životní láska k problematice mi nedovolí určit jeden jediný titul a ostatní odsunout do stínu zaprášených polic knihoven a regálů knihkupectví.

Samozřejmě – mohu doporučit MOJI nejoblíbenější knihu, ale vím, že tento počin by byl subjektivní a podmíněn nejsilnějším zážitkem, který ve mně čtení vyvolalo. Byla by to třeba kniha, která ani nebyla mojí úplně první knihou o výživě, ale rozhodně byla první, která byla aplikovatelná na výživu v praxi, ve které se spojení různých výživových stylů snoubilo v jednu teorii, která přesně zapadala do střípků mnoha informací, které jsem sbírala na cestě za vědomostmi.

A proto všechno není možné koupit si jednu knihu, aby se z člověka stal všeznalý odborník na výživu, jako není možné koupit si jednu tabletu, aby se člověk stal štíhlým, silným, zdravým a krásným.

Už samotné chtění jednoduchosti, univerzálnosti a jednoho „správného“ postupu z principu neodpovídá touze po vědění, ověřování v praxi a hledání nových cest, jakou by každý odborník měl CHTÍT mít. A také není možné, koupit si jednu knihu, protože co odborník, to názor. A pravdu mohou mít všichni. Svým dílem, svým způsobem, svým úhlem pohledu na věc výživy. A bohužel, čím méně máme vlastní odbornosti, tím více jsme náchylní k přijmutí jednoho názoru, pakliže bude jediný, o kterém budeme, takže něco vědět. A i když se v knihách (obzvláště stejného autora) některé poznatky opakují, opakování, jak známo, je matka moudrosti a nové publikace jsou obohaceny o poznatky nové, či doplněné a prověřené časem. A to vše odborníci potřebují…

 

 

 

6          DALŠÍ LITERATURA O VÝŽIVĚ Z „DOMÁCÍ“ KNIHOVNY

FOŘT, P. Výživa nejen pro kulturisty. Pardubice: Svět kulturistiky, 1998.

FOŘT, P. Výživa ve vrcholovém sportu. Praha: ÚV ČSTV, 1986.

FOŘT, P. Výživa hlavně pro kulturistiku a fitness. Pardubice: Svět kulturistiky, 1998.

FOŘT, P. Výživa v otázkách a odpovědích. Pardubice: Svět kulturistiky, 2003.

FOŘT, P. Co (ještě) nevíte o výživě (i ve sportu). Pardubice: Svět kulturistiky, 2001.

FOŘT, P. Zdravá výživa nejen pro ženy. Praha: Pragma, 1999.

FOŘT, P. Stop dětské obezitě. Praha: Euromedia Group, 2004.

FOŘT, P.Obezitě odzvoněno. Praha: Euromedia Group, 2001.

FOŘT, P. Sport a správná výživa. Praha: Euromedia Group - Ikar, 2002.

FOŘT, P. Výživa a sport. Praha: Olympia, 1990.

FOŘT, P. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. Praha: Grada Publishing, 2005.

FOŘT, P. L-karnitin – pro zdraví a krásu.Praha: Svoboda servis, 2004

MACH, I. Malá fitness kuchařka. Praha: Olympia, 1997.

MACH, I. Fitness kuchařka plus. Praha: Olympia, 2000.

MACH, I. Doplňky stravy na našem trhu. Praha: Svoboda Servis, 2006.

STRATIL, P. ABC zdravé výživy 1. a 2. díl. Brno: vlastním nákladem, 1993.

EMBLETON, P., THORNE, G. Suplementy ve výživě. Svět kulturistiky: , 1999.

KONOPKA, P. Sportovní výživa. České Budějovice: KOPP nakladatelství, 2004.

COLGAN, M. Nová výživa. Praha: Kalifornia Bohemia, 1999.

SHARON, M. Moderní výživa od A do Z. Praha: Euromedia CS, 1999.

UNGEROVÁ-GOBELOVÁ, U. Vitamíny. Praha: Ikar,1999.

SUMMOVÁ, U. Dělená strava. Praha: Ikar, 1999.

ULLMASNNOVÁ J. Dělená strava. Praha: Vyšehrad, 2000.

ŠIMEK, J., OPLETAL, L., ŠLITROVÁ, O., NAVRÁTILOVÁ, S. Zdravé hubnutí. Hradec Králové: Svítání, 2000.

HRUBÝ, S. Omyly a fámy v dietním stravování. ?: Víkend, 2000.

KOLEKTIV AUTORů TEST DNES Zdravé hubnutí bez rizika. Praha: Mobil Media, 2002.

SUCHARDA, P. Klinická dietologie II. část. Brno: Vydavatelství IDVPZ, 1995.

STRMISKA, F. a kol. Požívatinové tabul´ky. Bratislava: VÚP, 1992

KOLEKTIV AUTORů Selén v potravinách. Bratislava:VÚP, 2003